COURAGE

connecting collections

Sochy Karla Nepraše mají kořeny v tragické době 50. let a dobách normalizace, která přišla po okupaci Československa v roce 1968. Tyto sochy mají existenciální podtext a nelze je vykládat prvoplánově. Jasnou ukázkou tohoto je jeho dílo Dialog IV, které je reflexí nemožnosti dialogu, kterou autor cítil ze společnosti v období po srpnu 1968.

Sochy jsou vytvořené z trubek, drátů, textilu, punčoch a dalších materiálů, a představují důležitý odrazový bod z pohledu celého dalšího sochařského díla, které se dále zaměřovalo na zhodnocování různých materiálů, technik a technologií.

Zpravodaj Help and Action začal vycházet v roce 1977. Vydávala ho stejnomenná organizace Help and Action, která byla založena v Paříži v roce 1974 a zabývala se ochranou lidských práv a občanských svobod v Sovětském svazu a v zemích střední a východní Evropy. Zpravodaj pravidelně zveřejňovat informace o jednotlivých případech porušování lidských práv zaručených Všeobecnou deklarací lidských práv a dalšími mezinárodně uznávanými úmluvami. První číslo vyšlo 15. ledna 1977, tedy krátce po vzniku Charty 77 v Československu. Zpravodaj vycházel v anglické a francouzské verzi, nejprve jako dvouměsíčník a od roku 1987 vycházel čtvrtletně.

Zpravodaj Help and Action pravidelně informoval o všech typech perzekuce za železnou oponou. Zveřejňoval jména pronásledovaných a vězněných odpůrců režimu v Sovětském svazu, Československu, Polsku, Jugoslávii, Východním Německu, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Albánii. Psal o protestních akcích, které na Západě pořádaly organizace na obranu lidských práv na pomoc postiženým oponentům režimu. Byly to různé manifestace, kampaně a koncerty na podporu pronásledovaných disidentů, otevřené dopisy představitelům totalitních režimů, ale také výstavy samizdatových knih zakázaných autorů a konference s lidskoprávní tématikou. Cílem těchto akcí bylo především propuštění politických vězňů a vedení spravedlivých soudů v zemích východní Evropy. Vedení výboru a vydávání zpravodaje Help and Action organizovala Ivana Tigridová, manželka Pavla Tigrida, který patřil mezi nejvýraznější představitele československého protikomunistického exilu.

Romský umělec Rudolf Dzurko vytvořil obraz „Ďábel (komunisti) vzal cikánovi housle“. Obraz je vytvořený unikátní technikou skleněné drti umístěné na sklo, kterou si Rudolf Dzurka nechal patentovat. Rudolf Dzurko se i svým uměním vyrovnával s přístupem komunistické vlády k romské menšině v nyní bývalém Československu.

Dzurko nikdy neposkytoval ke svým obrazům výklad, přál si, aby si v nich každý našel svůj smysl, nějaké pochopení. Rudolf Dzurko byl jedním z mála romských umělců, kteří tvořili v období státního socialismu, a podařilo se mu některá svá díla také vystavit. Jeho popularita značně vzrostla po sametové revoluci.

VHS kazeta č. 144 ze sbírky Originální videojournal obsahuje záznam dvou významných československých demonstrací z přelomu let 1988/1989. První, jen několikaminutový záběr, byl natočen 10. prosince 1988 během demonstrace ku příležitosti 40. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv a jednalo se o jedno z mála protestních shromáždění, které bylo státem povoleno. Druhý záznam pochází z 15. ledna 1989, tedy prvního dne tzv. Palachiády či Palachova týdne, kdy uběhlo dvacet let od studentova sebeupálení. Demonstrace byly policií a lidovými milicemi potlačeny s dosud nevídanou brutalitou (použity byly mimo jiné i vodní děla a slzný plyn) a čelní představitelé opozice včetně Václava Havla byli posléze uvězněni.

VHS kazeta č. 77 ze sbírky Originální videojournal obsahuje padesátiminutový záznam studentské demonstrace k uctění památky Jana Opletala, která se konala 17. listopadu 1989, a je považovaná za počátek Sametové revoluce. Záznam zachycuje shromáždění a projevy řečníků na Albertově, průvod ulicemi Prahy a posléze setkání průvodu s kordonem příslušníků pohotovostního pluku na Národní třídě. Následné násilí proti demonstrantům vyvolalo silnou negativní odezvu veřejnosti a další protesty. Kazeta obsahuje také záznamy demonstrací z Václavského náměstí z 23. a 24. listopadu téhož roku.