Šimsa, Jan

http://courage.btk.mta.hu/courage/individual/n220252?cs

Jan Šimsa patřil mezi představitele křesťansky orientovaného proudu brněnského disentu. Narodil se 2. října 1929 v Praze a po maturitě vystudoval teologii na Komenského teologické fakultě v roce 1952. Jako farář Českobratrské církve evangelické působil až do nuceného zákazu výkonu povolání v roce 1973. V tomto období usiloval, stejně jako Božena Komárková, o transformaci teologických a ideových východisek své domovské církve v rámci neformálního proudu Nová obnova. V dalších letech vystřídal několik profesí, pracoval jako archivář, údržbář církevních budov a po přestěhování do Brna v roce 1975 jako dělník. Šimsa je signatář Charty 77, v roce 1978 byl zatčen a odsouzen na osm měsíců vězení. Během normalizace se podílel na organizaci bytových seminářů, vydávání samizdatu a neformálních ekumenických rozhovorech. Po sametové revoluci spolupracoval také na vydávání spisů Boženy Komárkové, po její smrti uchovávali s manželkou Milenou Šimsovou její pozůstalost, kterou darovali v roce 2012 Moravskému zemskému muzeu. Od roku 1991 je Šimsa držitelem řádu T. G. Masaryka. Zemřel 5. 4. 2016 v Brně.