COURAGE

connecting collections

Během turné skupiny Fluxus po Východní Evropě v roce 1966 vystoupili členové tohoto uměleckého hnutí také v Praze ve Strahovském klášteře v Památníku národního písemnictví. V šedesátých letech, v době částečného kulturního uvolnění v Československu, se informace o mezinárodním umění a o hnutí Fluxus objevovaly i v československém tisku. Kromě toho v té době existovaly již osobní kontakty mezi českými umělci a tímto hnutím (kontakty s hnutím udržovali například Jindřich Chalupecký, Milan Knížák, Jiří Kolář a další). Vystoupení Fluxu v Památníku národního písemnictví uvedl Jindřich Chalupecký, jeden z hlavních organizátorů akce. Ačkoliv se jednalo o významnou událost pro české umělce, kteří tak mohli shlédnout současné formy světového performativního umění, české obecenstvo happening zcela nedocenilo.

Ustavující sjezd Svazu Cikánů-Romů zasedal dne 30. 8. 1969 v Brně. Na sjezdu bylo přítomno 176 delegátů z Čech, Moravy a Slezska s majoritou mužů. Sjezdové zasedání zahájil Antonín Daniel, člen ústředního výboru. Na sjezdu byli zástupci různých ministerstev a státních a stranických orgánů. Po úvodním přivítání uctili účastníci sjezdu romské oběti nacismu. Zásadními projevy byly řeči Tomáše Holomka a Miroslava Holomka. Tomáš Holomek zahajoval jednání a dle něj byla minulost Romů charakterizována „… útiskem, pronásledováním, rasovou diskriminací a snahami po násilné asimilaci, s tendencemi fyzické likvidace a genocidy.“  Období po válce viděl jako novou naději pro Romy. Podle Tomáše Holomka se měl Svaz stát prostředkem k „seberealizaci Romů, z nichž byla téměř třetina negramotná a většina z nich žila v těžkých sociálních poměrech.“ Po úvodním projevu Tomáše Holomka následovala diskuze, kde více než 20 delegátů vystoupilo se svými příspěvky. Závěrečný projev pronesl Miroslav Holomek, který shrnul diskuzi a také charakterizoval budoucí činnost svazu a jeho zaměření. Označil nejzávažnější problémy, se kterými se romská komunita potýká a určil je jako prioritní úkoly. Mezi nimi byly například otázky zdravotní, sociální, vzdělávací, bytové atp. Stejně tak se věnoval otázce romské komunity a také důležitosti podporování a vytváření romské hrdosti. Tento příspěvek ukončil první sjezd Romů v českých zemích.

V březnu 1971 zakoupil Literární archiv Památníku národního písemnictví (LA PNP) dva rukopisy unikátních knih akcí Aktualu vytvořenou českým výtvarníkem, hudebníkem a performerem Milanem Knížákem. Knihy, obsahující scénáře k happeningům nekonformní umělecké skupiny Aktual z let 1962–1969, rukopisy a strojopisy s ilustracemi i fotografiemi, prodal Milan Knížák LA PNP po dohodě s pracovníkem akvizice této instituce PhDr. Jaromírem Loužilem. Památník národního písemnictví na akvizici oceňoval zejména fakt, že se jedná o „významný dobový dokument uměleckého a literárního úsilí 60. let“. Obdobnými nákupy PNP nejen získával ojedinělé materiály od zakázaných či nekonformních představitelů neoficiální kultury, ale zároveň tyto umělce a literáty finančně podporoval.