Jan Hendrych je český sochař a malíř. Narodil se do rodiny právníka Jaroslava Hendrycha a sochařky Olgy Hendrychové (Tobolkové). V letech 1955–1961 studoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a následně v letech 1963–1966 na Akademii výtvarných umění v Praze. Hendrych se nejprve věnoval portrétu, později se však začal zaměřovat na figurativní tvorbu. Počátkem 60. let se Hendrych krátce zabýval strukturální abstrakcí, brzy se však stal představitelem tzv. „nové figurace“, pro niž byla lidská postava východiskem tvorby. Svá sochařská díla vystavoval poprvé v roce 1964 v Liberci, první samostatnou výstavu pak měl v roce 1966 v Galerii mladých v pražském Mánesu. Po roce 1969 Hendrych nesměl vystavovat a živil se jako restaurátor soch. Svá díla mohl veřejně vystavit až v roce 1988 v Galerii Hlavního města Prahy. V období normalizace se věnoval zejména tvorbě ženských figur a zvláště aktů. Po roce 1990 začal vyučovat na Akademii výtvarných umění v Praze.