Slávik, Dušan
Dušan Slávik se narodil v Bratislavě dne 10. ledna 1922. V době druhé světové války se zúčastnil Slovenského národního povstání, byl zajat, odsouzen k smrti. Podařilo se mu však uprchnout a na jaře roku 1945 vstoupil do československého vojska bojujícího po boku spojenců. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po válce vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1949 byl z politických důvodů označených jako vyzvědačství a vlastizrada již podruhé za svého života odsouzen k smrti. Trest mu byl posléze změněn na doživotí a v roce 1960 byl amnestován. Ve vězení se vyučil soustružníkem. Vykonával dělnická povolání a teprve v době uvolnění politických poměrů v roce 1968, mu bylo umožněno stát se právníkem. Jako podnikový právník stavební firmy Investprojekt pracoval jen do počátku normalizace, nadále byl opět odkázán na dělnické profese, posléze se mu ještě v tomto období podařilo prosadit se jako právník nově zakládaných vesniček SOS. Dušan Slávik se v roce 1968 angažoval v klubu politických vězňů K 231. V roce 1988 patřil k zakladatelským osobnostem Masarykovy společnosti v Brně a v závěru roku 1989 se podílel na znovuobnovení ČSSD. Zemřel 19. dubna 1992 v Brně.
Seznam odkazů
Soukupová, Jana. 2010. Nepoddajní, aneb, Nešlo to jinak: příběhy jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech 20. století. Brno: Host.
2019-02-02 13:55:49