Signatář a mluvčí Charty 77 Václav Benda se narodil 8. 8. 1946 v Praze. Po maturitě studoval v letech 1964–1969 filozofii a bohemistiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde také rok po absolvování získal doktorský titul. Benda pokračoval v dalších letech ve studiu na Karlově univerzitě, tentokrát si zvolil matematicko-fyzikální fakultu, kde v letech 1970–1975 studoval teoretickou kybernetiku. Profesně se věnoval druhému nehumanitnímu oboru až do roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 a byl propuštěn ze zaměstnání. V dalších letech pracoval jako topič.
Kritika režimu se u Bendy mísila s aktivismem. Již na konci 60. let se účastnil studentského hnutí, v roce 1968 se stal předsedou Akademické rady studentů a stál u zrodu klubů katolické mládeže. V době normalizace patřil mezi zakládající členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (1978), v letech 1979 a 1984 byl také mluvčí Charty 77. V roce 1988 spoluzakládal Hnutí za občanskou svobodu. Benda reprezentoval katolický proud českého disentu, své texty publikoval také v samizdatu, zejména v edici Petlice, Lidových novinách, Kritickém sborníku, podílel se na překladu knihy Nově cesty biologie vytištěné v Edici Expedice. Vydával a redigoval filozofický časopis Paraf (1985–1989), publikoval také v exilovém periodiku Studie. Za svoje aktivity a politické názory byl vězněn v letech 1979–1983.
Po sametové revoluci se věnoval především politice. V letech 1989–1993 působil jako předseda Křesťanskodemokratické strany, další tři roky jako její místopředseda. Po sloučení strany s ODS pracoval ve výkonném výboru. V letech 1989–1992 usedal také do poslaneckého křesla a v době rozpadu Československa působil jako předseda Federálního shromáždění. Po ukončení poslaneckého mandátu působil v pražském zastupitelstvu (1994–1997), poté v Senátu (1996–1999). V letech 1994–1998 pracoval rovněž ve funkci ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1998 Benda získal státní ocenění medaili Za zásluhy. Zemřel v Praze 2. 6. 1999.