Autorka samizdatových textů, výtvarnice Naděžda Plíšková se narodila 6. 11. 1934 v Rozdělově u Kladna. Po ukončení střední školy se jí dostalo bohatého uměleckého vzdělání. V letech 1950–1954 studovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž navázala Akademií výtvarných umění. Studium v Československu přerušila kvůli stipendijnímu pobytu v Lipsku na Hochschule Für Graphik und Buchkunst v akademickém roce 1958–1959. Po svém návratu pokračovala ve studiích, které úspěšně dokončila v roce 1961. Ke studiu v zahraničí se vrátila ještě v letech 1968–1969, kdy absolvovala studijní pobyt ve Stuttgartu. Na další studijní pobyt do USA v roce 1969 již nemohla vycestovat. V roce 1964 se provdala za sochaře a výtvarníka Karla Nepraše. V roce 1969 se stala členkou Sdružení českých grafiků umělců Hollar zaměřující se na experimentální směry a propagující českou grafiku v zahraničí. V roce 1972 bylo sdružení nuceno ukončit svoji činnost. První samostatnou výstavu Plíšková realizovala v roce 1967 v pražské Galerii mladých. V dalších letech následovalo 26 samostatných výstav, své dílo prezentovala rovněž s manželem Neprašem, účastnila se také zahraničních sympozií. Její tvorbu výrazně ovlivnilo a narušilo vážné zranění páteře v roce 1982. Za svoji práci získala jednu domácí a pět zahraničních cen (např. v Triest 1971, Mulhouse 1978). Naděžda Plíšková zemřela 16. 9. 1999 v Praze.
Plíšková se věnovala především grafice, následně i plastice a performanci. Ve svých dílech se zaměřovala na obyčejné předměty a objekty, které dávala do nových souvislostí, často ironických a s různými erotickými podtexty. Tato charakteristika platí také pro její literární tvorbu, kterou publikovala od poloviny sedmdesátých let v samizdatových sbornících Spektrum, Lidové noviny, Revolver Revue a periodicích. Samostatně neoficiálně vydala básnický soubor Třináct básniček (1982). Od roku 1990 publikovala své básně i prózu oficiálně, mezi její knihy patří Plíšková podle abecedy (1991), Hospodská romantika (1998) a posmrtný soubor textů Plíšková sobě (2000).