Vratislav Brabenec je český hudebník, básník, saxofonista a člen undergroundové hudební skupiny „The Plastic People of the Universe“ (PPU). Předtím v první polovině 70. let vystupoval mj. ve skupině „Sen noci svatojánské band“.  Živil se jako zahradník a parkový architekt. Studium na evangelické teologické fakultě v roce 1969 předčasně ukončil. Členem PPU se stal v roce 1972, kam jej přivedl teoretik a čelná postava českého undergroundu Ivan Martin „Magor" Jirous. Vratislav Brabenec byl v roce 1976 jedním z odsouzených ve známém soudním procesu s českým undergroundem – konkrétně ve druhém, po soudu v Plzni v tzv. „pražském“. Spolu s hudebníky Pavlem Zajíčkem (výše trestu 1 rok) a Svatoplukem Karáskem byl v něm odsouzen na osm měsíců, Ivan M. Jirous na rok a půl. Vzhledem k mezinárodním závazkům ČSSR ve věci dodržování lidských práv, deklarovaným na konferenci KBSE 1975 v Helsinkách, náležel k bezprostředním důsledkům dvojice soudních procesů se členy undergroundové scény vznik opoziční iniciativy „Charta 77“. Po propuštění z vězení se Vratislav Brabenec stal rovněž jejím signatářem. Byl vystaven policejní represi s cílem donutit jej k vystěhování z Československa. V roce 1982, po fingovaném únosu svého čtyřletého dítěte, emigroval s manželkou do Rakouska a posléze do Kanady. Brabenec je autorem několika básnických sbírek, jeho básně se objevily v řadě samizdatových sborníků. V roce 1997 se vrátil natrvalo z exilu. Ve stejném roce byla znovuobnovena skupina PPU, jejímž je členem dodnes.