Český hudební publicista Karel Srp se narodil 18. ledna 1937 v Berouně. Vystudoval chemickou průmyslovku a v letech 1959–1969 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu osinkocementu. Od roku 1969 pracoval v dělnické profesi, v obddobí od 1972 do 1984 jako redaktor a publicista ve vydavatelství Panton. Od 60. let publikoval v hudebních časopisech. Karel Srp vykonával post místopředsedy a později předsedy Jazzové sekce (1981–1983). Jednalo se původně o oficiální organizaci vzniklou v roce 1971 v rámci Svazu hudebníků ČSR. Po jeho nástupu do předsednické funkce se organizace i nadále politizovala a zároveň otevírala do tematické šíře – od ryze hudební v jejích počátcích směrem k obecněji chápané kultuře. Již od začátku své existence vydávala např. členský bulletin „Jazz“ (1972), krátce nato v edici „Jazz petit“ knihy o jazzu, rockové hudbě, moderním umění, filosofii apod. Pro režim se JS stala nepohodlnou, byla hodnocena jako „nepřátelská“ organizace a od počátku 80. let byly vyvíjeny snahy o její administrativní zrušení. Srp, který byl od začátku jednou z nejvýraznějších osobností Jazzové sekce, se jako člen vedení nevyhnul trestnímu stíhání a v roce 1986 byl odsouzen k šestnáctiměsíčnímu trestu odnětí svobody, propuštěn byl v lednu 1988. V prosinci 1988 se zúčastnil setkání disidentů s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem. Po listopadu 1989 se stal ředitelem odboru ministerstva kultury (únor–říjen 1990), posléze předsedou Artfóra – Jazzové sekce, nástupce zrušené JS.

V letech  1976–1982  byl Karel Srp registrován jako spolupracovník StB. Názory na tuto skutečnost se u pamětníků a přátel liší, sám Srp tvrdí, že měl hrát jakousi dvojí hru a informovat StB jen o nedůležitých a snadno ověřitelných skutečnostech, aby Jazzovou sekci ochránil. V rámci procesu se členy JS však byl jako jeden ze dvou (společně s Vladimírem Kouřilem) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.