Ivan Chvatík je český filozof, žák Jana Patočky. Absolvoval Fakultu jaderné a technické fyziky ČVUT. Od roku 1968 byl externím aspirantem na Filozofické fakultě UK u profesora Jana Patočky. Po nuceném penzionování Jana Patočky v roce 1972 aspiranturu přerušil a věnoval se organizování Patočkových bytových seminářů. Bezprostředně po Patočkově smrti v roce 1977 pomáhal ukrýt jeho filozofickou pozůstalost. Samizdatově vydával s kolegy Patočkovy spisy, do roku 1989 vyšlo 27 svazků, které byly později nazvané „Archivní soubor Patočkových prací“. Za tuto vydavatelskou činnost později se svými spolupracovníky obdržel v roce 1990 cenu Československé akademie věd za rok 1989. Ivan Chvatík také spolupracoval s vídeňským Institutem pro vědy o člověku, založeném v roce 1982. Pro Institut, který se mimo jiné věnoval i odkazu Jana Patočky, kopíroval díla tohoto významného českého filozofa a s pomocí spolupracovníků pašoval kopie do Vídně. Ve Vídni pak byla díla poskytována zájemcům a vznikaly i překlady do němčiny či francouzštiny. Chvatík se věnoval také překládání filozofických textů z němčiny: přeložil Heideggerovy pozdní přednášky (1. vyd. Oxford 1985, 2. vyd. Praha 1993) či stěžejní dílo Bytí a čas (ve spolupráci s týmem oponentů, do roku 1989 vyšly zhruba dvě třetiny knihy v podobě samizdatových sešitů, úplné knižní vydání se pak datuje do roku 1996). Před rokem 1989 vedl filozofické bytové semináře a organizoval tajné návštěvy zahraničních filozofů. Oficiálně Chvatík pracoval do roku 1989 jako vedoucí technického oddělení výpočetního střediska.

V lednu 1990 Chvatík založil Archiv Jana Patočky při Filosofickém ústavu ČSAV. Od té doby je vedoucím tohoto archivu a řídí vydávání děl Jana Patočky (zatím 29 publikací v různých nakladatelstvích, včetně 19 svazků Sebraných spisů). Od jara 1990 rovněž pracoval jako vládní zmocněnec pro založení Středoevropské univerzity. Až do zrušení její pražské pobočky v roce 1997 byl tajemníkem Pražské nadace pro Středoevropskou univerzitu. Na podzimu 1993 rozšířil Archiv Jana Patočky na Kabinet pro teoretická studia a spojením tohoto Kabinetu s Centrem pro teoretická studia při Univerzitě Karlově vytvořil s Ivanem M. Havlem Centrum pro teoretická studia - společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Od té doby je spoluředitelem tohoto Centra. V roce 1997 Chvatík obdržel pamětní medaili Jana Patočky, kterou AV ČR vydala „u příležitosti 90. výročí narození a 20. výročí úmrtí Jana Patočky ... k ocenění výsledků práce českých a zahraničních vědců“. V roce 2008 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze.

Mezi Chvatíkova výzkumná témata se řadí mimo jiné současná krize racionality viděná prizmatem fenomenologicko-hermeneutické reinterpretace pojetí ideality; rozum a zkušenost; vysoké, nízké a matematické v rozumu a předteoretická racionalita.