Miroslav Petříček je český filozof, žák Jana Patočky. Petříček maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze v roce 1972, z kádrových důvodů ale nemohl studovat na vysoké škole a byl zaměstnán až do roku 1990 na Hydrometeorologickém ústavu. Mezi lety 1971 až 1977 navštěvoval bytový seminář Jana Patočky a v roce 1990 obdržel titul Mgr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, doktorát získal v roce 1998 a habilitován byl v roce 2003. Mezi lety 1990 a 1992 pracoval v Archivu Jana Patočky a externě přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1992 působí na plný úvazek na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze. V období 1992–1995 vyučoval na Středoevropské univerzitě v Praze, rok 1992 strávil na studijním pobytu ve vídeňském Institut für die Wissenschaften von Menschen. Poté začal přednášet také na Akademii výtvarných umění a od roku 2001 také spolupracuje s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Je členem Vědecké rady UK a FF UK, Umělecké rady FAMU, DAMU a AMU a Rady Filosofického ústavu. Na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze byl jmenován v dubnu 2007 profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média - teorie filmové a multimediální tvorby.

Miroslav Petříček byl výrazně ovlivněn Janem Patočkou, věnuje se mj. kontextům současného výtvarného umění a kromě vlastních studií uvádí jako překladatel do českého prostředí zejména francouzské a německé autory. Specializuje se především na současnou francouzskou filosofii a vztahy mezi filosofií a uměním.

Za přípravu samizdatové edice děl J. Patočky získal v roce 1990 Výroční cenu Akademie věd (spolu s I. Chvatíkem, P. Koubou, J. Vítem a R. Paloušem).