Jan Trefulka se narodil v Brně 15. 5. 1929. Po maturitní zkoušce v roce 1948 studoval dva roky literární vědu a estetiku na pražské Filozofické fakultě. Ke studiu na vysoké škole se pak vrátil v roce 1953, kdy se opět neúspěšně pokusil o absolvování oborů literární věda a čeština na brněnské Filozofické fakultě. Profesní paleta Jana Trefulky byla velmi pestrá, zahrnovala pomocného dělníka a traktoristu (1950), programového referenta Domu umění (1954–1956), redaktora Krajského nakladatelství v Brně (od r. 1957), redaktora (1962–1968) a později šéfredaktora (1969–1970) časopisu Host do domu, nočního hlídače (1972), vazače (1973) a spisovatele bez možnosti oficiálního publikování. Mezi důležité činnosti patří také funkce tajemníka krajské pobočky Svazu československých spisovatelů, kde působil od roku 1964 až k jeho zrušení. Nezvyklý, ale pro Trefulku příznačný, byl dvojí vstup do KSČ následovaný dvojím vyloučením v letech 1950 a 1969. Trefulkův kritický přístup ke komunistickému režimu ho vedl k podpisu Charty 77 a k publikování děl pouze v samizdatu či exilových nakladatelství. Do tohoto období patří romány O bláznech jen dobré, Zločin pozdvižení, Veliká stavba, Svedený a opuštěný. Po roce 1989 se Trefulka aktivně zapojil do literární i veřejné činnosti. V letech 1991–1995 stál v čele Obce moravských spisovatelů a letech 1992–1997 byl členem Rady České televize. Za své literární dílo a životní postoje obdržel několik cen, mezi jinými Cenu Egona Hostovského (1983), Cenu města Brna (1999) a Cenu Ladislava Fuchse (2009).
