Archiv a programové fondy je archivní oddělení České televize, dříve Československé televize, se třemi pracovišti v Praze, Brně a Ostravě. Ačkoli některé audiovizuální pořady a spisové materiály byly v Československé televizi ukládány už od okamžiku jejího vzniku v roce 1953, samostatný televizní archiv vznikl teprve v roce 1965. Přes osamostatnění a pozdější status archivu zvláštního významu se APF v praxi i nadále potýkal s objemově i technicky nevyhovujícími depozitáři. Přesto se mu podařilo založit pět fondů, které přetrvávají do dnešní doby: fond telemagnetických a digitálních audiovizuálních záznamů, filmový fond, fond zvukových snímků, fotografický fond a spisový fond.
Po celou dobu komunistického režimu byl APF ČT nepřímo podřízen státní moci a na alternativní kultuře se tak nepodílel. Práce archivu však nebyla jen poplatná režimu – pracovníci sice mohli zpracovávat jen díla a přidružené materiály, která Česká televize vyrobila a odvysílala, na druhou stranu tak činili podle obecně přijatých pravidel archivnictví a historiografie. Díky tomu archiv vlastní obrovské množství původních materiálů bez postprodukčních zásahů, které lze využít v současném vědeckém zkoumání.
APF dnes primárně zajišťuje správu všech audiovizuálních záznamů České televize včetně jejich technické přípravy a distribuce na pracoviště ČT. Současně dokumentuje část starších audiovizuálních pořadů a přejímá a katalogizuje dokumenty. Archiv také poskytuje rešerše a informační servis široké škále uživatelů – od tvůrců, kteří se podílejí na vlastní výrobě České televize, až po externí badatele, kteří do televize přicházejí studovat na základě archivního zákona. APF jako součást České televize disponuje rozsáhlým technickým zázemím (včetně filmových laboratoří) a odborným personálem, které umožňují provádět digitalizaci, přepisy a restaurování většiny archiválií. Poslední roky se APF ČT intenzivně věnuje digitalizaci všech fondů pro zajištění jejich záchrany a zpřístupnění pro potřeby samotné televize i pro veřejnost.