Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer, byl český, resp. slovenský básník, prozaik, dramatik, filosof a duchovní otec československého undergroundu. Od konce čtyřicátých let se pohyboval v okruhu československých surrealistických umělců. Na začátku padesátých let založil společně se surrealistickým básníkem a výtvarníkem Ivo Vodseďálkem samizdatovou edici „Půlnoc“. Na základě sbírky básní „Židovská jména“ (1949), která reagovala na tehdejší antisemitské nálady, si zvolil pseudonym Egon Bondy. V šedesátých letech, po absolvování filozofie a psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1961), pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu a později v Bibliografickém oddělení Státní knihovny ČSR. V té době inklinoval k trockismu a maoismu, a zabýval se také východní filozofií, například buddhismem a taoismem. Od roku 1967 byl v plném invalidním důchodu. V sedmdesátých a osmdesátých letech působil jako teoretik a protagonista českého undergroundu, přispíval do samizdatových a exilových časopisů, a jeho verše zhudebňovala undergroundová skupina The Plastic People of the Universe. V roce 1977 se Bondy stal jedním ze signatářů Charty 77 a v roce 1981 obdržel exilovou cenu Egona Hostovského za prózu „Invalidní sourozenci“. Na druhou stranu však byl Bondy spolupracovníkem StB, a to již od roku 1952. Tato spolupráce trvala s přestávkami až do konce komunistického režimu v roce 1989. Do roku 1989 bylo jeho dílo, až na výjimky, vydáváno pouze v samizdatu nebo v exilu. Po roce 1989 se Bondy angažoval v ultralevicových formacích. V roce 1993, po rozpadu Československa, získal slovenské státní občanství a od té doby žil trvale v Bratislavě. Egon Bondy se coby literární postava objevuje v několika prózách, mimo jiné v dílech Bohumila Hrabala. O Bondym bylo dosud natočeno také mnoho televizních dokumentů. Za svůj život Bondy napsal více než čtyřicet básnických sbírek, dvacet próz a mnoho filozofických a publicistických textů. Navzdory jeho spolupráci s StB se jedná o jednoho z nejvýznamnějších představitelů československé nezávislé a undergroundové kultury před rokem 1989.
ÚČL AV ČR. 2008. "Slovník české literatury po roce 1945: Egon Bondy." Last modified November 4. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=915.
Česká televize. 2018. "Fenomén Underground: předci a paralely. Egon Bondy." Accessed September 24. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10419676635-fenomen-underground/412235100221006-predci-a-paralely/8112-egon-bondy/.
Kosatík, Pavel. Česká inteligence: od Jaroslava Golla po Magora. Praha: Mladá fronta, 2011.