V reakci na vznik Charty 77 a kampaň vedenou proti jejím signatářům byla 14. ledna 1977 na pařížské univerzitě Dauphine uspořádána první velká konference věnovaná Chartě 77 a dodržování lidských práv v Československu. Konferenci řídil člen Francouzské akademie spisovatel Pierre Emmanuel a vystoupil na ní také Vladimír Bukovský. Přímo na konferenci byl z iniciativy Ivany a Pavla Tigridových, člena Francouzské akademie Pierra Emmanuela, tajemníka socialistické strany Gillese Martineta a bývalého redaktora listu Komunistické strany Francie spisovatele Pierra Daixe založen Mezinárodní výbor na podporu zásad Charty 77 v Československu. Členství ve Výboru přijalo na třicet předních představitelů politického a kulturního života v západní Evropě i ve Spojených státech, včetně mezinárodně proslulých spisovatelů Heinricha Bölla, Güntera Grasse, Arthura Millera nebo Friedricha Dürrenmatta. Mezi členy Výboru tak byli i tři laureáti Nobelovy ceny, a také známí francouzští herci Yves Montand a Simone Signoretová. Ivana Tigridová, která byla zvolena čestnou sekretářkou Výboru, se nakonec této funkce oficiálně vzdala a získala pro ni šlechtičnu France de Nikolayovou. Reálně ale celou agendu vyřizovala především ona. Vzhledem ke svému jménu nechtěla činnost tohoto Mezinárodního výboru kompromitovat.

Mezinárodní výbor na podporu Charty 77 svou činnost zaměřil na podporu signatářů Charty 77 v jejich úsilí za uplatňování lidských a občanských práv v zemi. Pořádal řadu protestních akcí. Jedna z největších československých kampaní, která se na Západě uskutečnila, byla kampaň v roce 1979 proti trestnímu stíhání členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Činnost Mezinárodního výboru na podporu Charty 77 ukončil až pád železné opony, který znamenal porážku totalitních režimů v zemích sovětského bloku.