Iniciaci Masarykovy společnosti, vzniklé na sklonku normalizace, lze hledat při pietním aktu u Masarykova hrobu v Lánech dne 14. září 1987. Neoficiální ceremonie chtěla uctít padesáté výročí smrti prvního prezidenta Československa. Akce se zúčastnila i skupina brněnských intelektuálů: Jaroslav Mezník, Josef Podsedník, Dušan Slávik, Jan Šimsa, Milan Jelínek a další. Tito se na základě tohoto konkrétního prožitku rozhodli cíleně upozorňovat na jubilea, díla a myšlenky T. G. Masaryka, vzhledem ke svému akademickému zázemí toto úsilí spojovali s bádáním a vědeckou činností namířenou na dílo prezidenta Československa v jeho historickém a filozofickém kontextu. Své aktivity hodlali provádět veřejně a legálně, proto na jaře roku 1988 vypracovali stanovy organizace, která by zviditelňovala odkaz TGM a byla nazvána jeho jménem, v čemž se skrýval úmysl navázat na stejnojmennou organizaci, která v Československu v tomto duchu působila od roku 1946 do počátku 50. let. Obnovitelé Masarykovy společnosti tímto reagovali na režimem cíleně potlačované povědomí o zakladateli národního státu, absenci jeho osobnosti ve veřejném prostoru, médiích, školní výuce. To vše navíc v době kulatých výročí Masarykovy smrti, jeho narození a vzniku Československa. Skupina brněnských iniciátorů vzniku Masarykovy společnosti svůj postup zkoordinovala s vnučkami Tomáše G. Masaryka Annou a Herbertou a obdobně smýšlejícími osobnostmi z Prahy jako byli: Jiří Doležal, Josef Hanzal, František Kopecký, Karel Kučera, Milan Machovec, Anna a Herberta Masarykovy, Dalibor Plichta, Jana Seifertová, Vladimír Šalda, Vladimír Tvrz, Otto Wichterle a další. Vznikly tak prakticky dvě místí sekce zamýšlené společnosti, jež ještě v roce 1988 společně požádaly Ministerstvo vnitra ČSR o její oficiální schválení. Vznik společnosti ovšem nebyl povolen. Přesto, nehledě na oficiální zamítnutí státních orgánů, již v tomto roce začala brněnská sekce Masarykovy společnosti vyvíjet bohatou činnost: řada bytových přednášek, z nichž některé byly rozšiřovány samizdatem, výpravy k Masarykovu hrobu v Lánech, pouť ke Štefánikově mohyle na Bradle, či organizace petiční akce na návrat jména Masarykovy ulice, tehdejší třídy Vítězství, v centru Brna. Jen k této petici se i přes nebezpečí vystavování se možné perzekuci připojilo přes tisíc subskribentů. Petice byla veřejně odevzdána na Městském národním výboru (dnes Magistrát města Brna). Po revoluci v listopadu 1989 se činnost Masarykovy společnosti stala oficiální a rozšířila se na řadu poboček v mnoha českých městech. Brněnská sekce zažila období nárůstu členů i zájmu veřejnosti o osobnost T. G. Masaryka, leč v průběhu 90. let se postupně stala kroužkem několika osob nejstarší generace, jejíž výstupy, převážně veřejné přednášky, přestávaly nacházet podstatnější ohlas. Aktivity brněnské Masarykovy společnosti byly z důvodu nezájmu veřejnosti ukončeny v roce 2012.
