Dopis Juliany Jirousové (tehdy ještě Stritzkové) významnému představiteli československého undergroundu Ivanu Martinovi Jirousovi ze dne 10. září 1974 je prvním z jejích dopisů, které jsou uloženy v pražské knihovně Libri prohibiti. Nejedná se o list, který byl zaslán do vězení, jako většina položek této sbírky, a snad i proto se dosud nedočkal publikování. Byl napsán ještě před svatbou Jirousových v roce 1976, nebyl předmětem cenzury, přesto a snad i právě proto se z něj dozvídáme o vztazích v undergroundu, přátelstvích, ale i o běžném životě, který I. M. Jirous a Juliana Stritzková vedli. Stritzková se v něm zmiňuje mimo jiné o písních undergroundového písničkáře Karla Soukupa alias Charlieho, manželech Daníčkových (Jiří Daníček byl básník, dramatik, scénárista, překladatel a politický vězeň. Jeho žena Vlasta, v dopisech oslovovaná jako Amálka, byla blízkou přítelkyní Juliany Jirousové), ale také psychiatrech, které musel Jirous navštěvovat.