Deníky v podobě samostatných sešitů byly psány Milanem Jelínkem průběžně, ale nikoli každý den. Jelínek si zde zaznamenával své každodenní dojmy, komentoval aktuální dění, velkou část tvoří výpisky a reflexe knih, které četl. Deníky dokládají myšlenkový svět nadšeného komunisty, posléze kritika a znechuceného zklamaného člověka z posrpnového vývoje. Zásadní jsou ale jeho nijak nešifrované či „necenzurované“ zápisy pojednávající o vydávání samizdatových titulů a pořádání bytových seminářů v rámci aktivit Vzdělávací nadace Jana Husa. Zajímavé jsou rovněž jeho charakteristiky dalších osob, s nimiž se v rámci akademického i disidentského prostředí stýkal.