Juliana Jirousová se narodila v září 1943 ve Staré Říši. Jejím otcem byl malíř Otto Stritzko a matkou malířka Marie Florianová. Dědečkem Juliany byl významný vydavatel a překladatel, Josef Florian, který žil rovněž ve Staré Říši.

Juliana odmaturovala v roce 1961 na jedenáctileté střední škole v Telči. Studovat vysokou školu však nemohla kvůli tzv. kádrovému profilu. Protože se ale nechtěla věnovat umění, na rozdíl od své rodiny, a studovat nemohla, rok prodávala v Praze nábytek. Brzy však malovat začala, ovlivněna byzantskými emaily.  Od roku 1964 pracovala jako arteterapeutka v psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě. Chvíli také pracovala v pražských Bohnicích, ale kvůli napojení personálu na StB odešla zpět do Staré Říše a pokračovala v malbě.

V roce 1972 se seznámila s Ivanem Martinem Jirousem, a proto začala docházet na undergroundové akce a koncerty skupiny Plastic People of the Universe, jejímž manažerem Jirous byl, a začlenila se do prostředí tzv. druhé kultury. O čtyři roky později si Jirouse vzala za muže a jejich svatba se stala záminkou pro uspořádání II. Festivalu druhé kultury v Bojanovicích. V reakci na festival byl Jirous zatčen a souzen v „procesu s Plastiky“ a po svém propuštění v roce 1977 společně se svou ženou oba podepsali Chartu 77. Jirous se kromě psaní básní, tzv. druhé kultuře a uměleckému vedení „Plastiků“ zabýval i tvorbou samizdatu. Jeho žena mu s těmito aktivitami pomáhala a podporovala jej. Během jejich manželství byl Jirous odsouzen ještě třikrát.

V době odloučení si manželé psali dopisy, jejichž ukázky byly vydány v samizdatu (např. časopis Koruna) a po sametové revoluci vyšla část této vzájemné korespondence v roce 2015 (Ahoj můj miláčku). I přes vězeňskou cenzuru listy přináší nevšední vhled do života odsouzenců, pomáhají literárním vědcům při práci s Jirousovými básněmi a historikům oživují události let sedmdesátých a osmdesátých. Část těchto dopisů vlastní nakladatelství Torst, jiné věnovala Juliana a její dcera Františka knihovně Libri prohibiti.

Juliana nadále žije ve Staré Říši a věnuje se malbě s křesťanskými motivy.