Jiřina Šiklová je česká socioložka a publicistka, patří mezi nejvýraznější osobnosti protikomunistického odboje.  Narodila se 17. června 1935 v Praze do rodiny lékaře a učitelky. Po maturitě na Gymnáziu Charloty Masarykové vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1956 se vdala a má dvě děti, syna a dceru. V roce 1956, po XX. sjezdu KSSS a otevřené kritice stalinistického režimu, vstoupila do strany.  V polovině šedesátých let spoluzakládala Katedru sociologie FF UK, kde se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí. Aktivně se podílela na tzv. Pražském jaru a podporovala reformní tendence uvnitř strany.  V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov a rok na to vystoupila z KSČ. V roce 1969 byla mezi prvními, které vyhodily z Karlovy univerzity. Během normalizace nemohla z politických důvodů sehnat kvalifikovanou práci, proto pracovala jako uklízečka a později jako sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze. Od počátku sedmdesátých let spolupracovala s Petrem Pithartem při pašování samizdatové a exilové literatury. Od roku 1977 tuto činnost sama organizovala až do května 1981, kdy byla akce prozrazena a ona byla spolu s dalšími obviněna z podvracení republiky. Všichni obvinění byli bez soudu po roce propuštěni z vězení, trestní stíhání skupiny „Šiklová a spol.“ bylo však zastaveno až v prosinci roku 1989. Po návratu z vězení na jaře 1982 spolu s Vilémem Prečanem a Wolfgangem Scheurem pašování zakázané literatury obnovila a podílela se na něm až do listopadu 1989. Jiřina Šiklová podepsala Chartu 77.

Po listopadu 1989 založila Katedru sociální práce na FF UK, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies Praha. V roce 1995 získala v Bruselu cenu Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 ji prezident Václav Havel udělil medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku. V únoru 2000 jí byla předána medaile Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v České republice.

Publikovala desítky statí v odborných časopisech zahraničních i domácích, byla předsedkyní Masarykovy sociologické společnosti v ČR.