Redakce Originálního videojournalu vznikla společně se založením stejnojmenného samizdatového videomagazínu. Přestože prvotní impuls vzešel od Václava Havla, který členy skupiny vzájemně seznámil a zajistil také kontakt s exilovými podporovateli, krátce po založení se stáhl a duchovní matkou projektu se stala Olga Havlová. Během podzimu roku 1987 se odehrálo několik zakládajících schůzek, kde byla představena ambice vydávat undergroundový publicistický pořad dvakrát až třikrát ročně na VHS kazetách. Obsah se neměl omezovat jen na politická témata, ale naopak mapovat alternativní kulturu i ekologické kauzy a cílit tak na široké publikum. Ještě téhož roku vyšlo nulté číslo, které obsahovalo většinu stálých rubrik:
Malý zpravodaj – politicky zaměřená aktualita či připomínka významného výročí
Náš host – představení osobnosti skrze krátký rozhovor
Dokumenty – delší propracovaný příspěvek na ekologické či politické téma
Reportáž – zpráva o důležité akci přímo z místa
Dílna – představení tvorby výtvarníka přímo v jeho ateliéru
Společenská kronika, Fotogalerie (s hudebním doprovodem) a Slovo pro Jiřího Kantůrka.
Přesné složení redakce není známo, neboť byli jako autoři většinou uváděni jen ti redaktoři, na které se tajná policie už dávno zaměřovala. Členové skupiny také často plnili více rolí najednou, přes mírné nejasnosti se však uskupení dá rozdělit na tři okruhy:
a) úzká redakční rada, která na dramaturgických sezeních plánovala koncepci, náplň rubrik a usměrňovala výslednou podobu dílů:
Olga Havlová – šéfka ekologické rubriky, redaktorka a fotografka
Michal Hýbek – kameraman, střihač, redaktor, který byl také odpovědný za rozmnožování hotových dílů
Pavel Kačírek – šéf-režisér, kameraman a střihač odpovědný za celkovou kompletaci
Jan Kašpar – kameraman, redaktor
Andrej Krob – kameraman, redaktor
Jan Ruml – šéf politické rubriky, redaktor
Joska Skalník – šéf kulturní rubriky, redaktor
Andrej Stankovič – redaktor
b) širší okruh externích spolupracovníků, kteří se podíleli na námětech i realizaci:
Jarmila Bělíková – redaktorka
Přemysl Fialka – kameraman, fotograf
Aleš Havlíček – kameraman, redaktor
Jiří Kantůrek – redaktor, moderátor diskuzí
Jaroslav Kořán – redaktor, fotograf
Jaroslav Kukal – kameraman, fotograf
Milan Maryška – kameraman, redaktor
Petr Oslzlý – redaktor
Jiří Reichl – redaktor
Jiří Mergl – kameraman, zvukař
David Schmoranz – kameraman
c) spolupracovníci, kteří pomáhali distribuovat materiál a financovat drahé vybavení:
Karel Freund – spojka
František Janouch – zástupce Nadace Charty 77
Vilém Prečan – zástupce Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury
Jiřina Šiklová – spojka
Práce redakce se silně zintenzivnila rok po založení. Jednak se aktivizovala společnost, konalo se stále více protestních akcí a sdružovala nová demokratická hnutí, kameramani ale také konečně disponovali více než jednou videokamerou a mohli tak natáčet různé události najednou. Stupňoval se ale také tlak policie a po zátahu na samizdatové Lidové noviny členové redakce OVJ většinu techniky raději ukryli u přátel. Reportáže z demonstrací na podzim roku 1989 tak vznikaly v ještě provizornějších podmínkách než obvykle, zato vyšlo hned několik „revolučních deníků“. Po sametové revoluci činnost skupiny ustávala, až nakonec zanikla úplně. Zlom přišel po zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989, když se samizdatoví tvůrci mohli připojit k oficiálně vycházejícímu tisku, natáčení filmů atd. Kameramani Videojouralu však ještě natočili například silvestrovskou oslavu roku 1989/1990 na Pražském hradě, které se účastnila řada disidentů právě propuštěných z vězení. Rok na to založila část redakce soukromou společnost Originální Videojournal s.r.o. a s pomocí přibližně tuctu profesionálních filmařů vyprodukovali v následujících letech řadu dokumentárních snímků.
