Sbírka exilové publicistky a významné aktivistky v oblasti lidských práv Ivany Tigridové začala vznikat v sedmdesátých letech, kdy se Ivana Tigridová začala intenzivněji věnovat problematice lidských práv. Za založení sbírky můžeme považovat listopad 1974, kdy Ivana a Pavel Tigridovi založili s ruskými přáteli organizaci Help and Action na podporu pronásledovaných představitelů kulturní a politické opozice ve státech východního bloku. Záběr sbírky se výrazně rozšířil od ledna 1977, kdy po vzniku Charty 77 iniciovala Ivana Tigridová v Paříži vznik Mezinárodního výboru na podporu zásad Charty 77 v Československu, který pomáhal signatářům Charty 77 v jejich úsilí za uplatňování lidských a občanských práv v zemi. Ivana Tigridová se výrazně podílela na chodu těchto organizací a zejména dokumentovala a zveřejňovala vše, co se týkalo občanů, kteří byli v Československu z politických důvodů stíháni a souzeni v rozporu s československými zákony a mezinárodními úmluvami o lidských právech. V roce 1977 začala Ivana Tigridová vydávat bulletin o nedodržování lidských a občanských práv v zemích východní Evropy, který sloužil zejména pro informování západní veřejnosti, médií a dalších organizací zabývajících se obranou lidských práv ve světě. Pavel Tigrid a jeho žena byli pro svou činnost ve prospěch československé opozice pod neustálým dozorem Státní bezpečnosti. Zejména na Tigrida byly nasazeny desítky agentů, kteří ho sledovali v redakci Svědectví i v jejich domě v Héricy u Paříže.
Během patnácti let práce odvedla Ivana Tigridová v nekončícím boji za lidská práva a demokracii neuvěřitelné množství práce. Její hnací silou byly jednak aktivity disidentských hnutí ve střední a východní Evropě a jednak podpora západních nevládních organizací pro lidská práva i exulanti ze zemí východního bloku. Činnost Help and Action a Mezinárodního výboru na podporu Charty 77 ukončil až pád železné opony, který znamenal porážku totalitních režimů v zemích sovětského bloku.
Ivana Tigridová věnovala svou sbírku do Československého dokumentačního střediska (ČSDS), když se dokumentační středisko a jeho sbírky přestěhovaly v roce 2000 do České republiky. V roce 2003 uzavřelo ČSDS s Národním muzeem v Praze darovací smlouvu. Sbírky ČSDS, včetně sbírky Ivana Tigridová, tak byly předány Národnímu muzeu. Tímto se sbírka institucionalizovala a částečně zpřístupnila vědecké veřejnosti.
