Vůz, jímž jeli dva mladí francouzští občané Gilles Thonon a Françoise Anisová, byl zadržen na hraničním přechodu v Dolním Dvořišti 27. dubna 1981. Ve voze byly, kromě zakázané literatury, i štítky s adresami českých odběratelů časopisu Svědectví. Brzy nato zahájila StB rozsáhlou policejní akci, při níž bylo v Praze, Brně a Bratislavě zadrženo kolem třiceti osob. Proti dvanácti ze zadržených bylo zahájeno trestní stíhání pro podvracení republiky, později známé jako proces „Jiřina Šiklová a spol.“. Vazba byla uvalena na francouzské občany – studentku práv Françoise Anisovou a právníka Gillese Thonona, kteří byli 20. 5. 1981 vyhoštěni, dále na spisovatelku Evu Kantůrkovou, socioložku Jiřinu Šiklovou, novináře Karla Kyncla a Jiřího Rumla, Jana Rumla, prof. Miroslava Kusého, historika Milana Šimečku, Jiřího Müllera, historika Jana Mlynárika a básníka Jaromíra Hořce. Ve vazbě jich zůstalo osm, propuštěni byli M. Kusý a J. Müller. Milan Šimečka byl vzat do vyšetřovací vazby 6. května 1981 v Bratislavě a později byl převezen do vazební věznice v Praze-Ruzyni. Velký mezinárodní tlak a vzdor zadržených disidentů způsobily, že k připravovanému velkému politickému procesu nedošlo. Zadržovaní byli postupně propuštěni. Milan Šimečka byl z vyšetřovací vazby propuštěn mezi posledními 27. května 1982 spolu s Jiřinou Šiklovou, Jánem Mlynárikem a Jiřím Rumlem. Trestní stíhání všech obviněných však formálně pokračovalo až do konce roku 1989.