Milan Šimečka (1930-1990) byl český a slovenský filozof, esejista a publicista. Patřil mezi výrazné osobnosti československé opozice po roce 1968. Publikoval v samizdatu a exilu, za tuto svou činnost byl rok v nezákonné vazbě. Sbírka obsahuje především publicistické texty a korespondenci.
Umístění
Na Zátorách 6, 170 00 Praha 7 - Holešovice, Czech Republic
Ukaž na mapě
Jazyk
čeština
Název sbírky
Milan Šimečka
Původ a kulturní aktivity
Sbírka významného československého disidenta, filozofa a spisovatele vznikala převážně v letech 1969 – 1989, kdy se Milan Šimečka zapojil do činnosti kulturní a politické opozice. Zejména na Slovensku patřil mezi její nejvýraznější představitele. K nejvýznamnější části sbírky patří zejména Šimečkova korespondence s přítelem historikem Vilémem Prečanem, která podává svědectví o životě Milana Šimečky a o letech 1970-1989 vůbec. Dopisy se staly svébytným žánrem nezávislé tvorby, jakýmsi prostředkem k sebevyjádření, jejichž smutným vyvrcholením byly dopisy z vězení. Vedle Havlových dopisů z vězení patří ty Šimečkovy k nejznámějším. Milan Šimečka byl zatčen a posléze obviněn z podvracení republiky v souvislosti s akcí StB „Šiklová a spol.“ po zadržení francouzského kamionu s exilovými publikacemi. Po roce byl bez soudu propuštěn. Již během Šimečkova vězení kolovaly jeho dopisy v opisech, které rozšiřovala jeho žena, a v roce 1984 vyšly v samizdatové Edici Petlice, kterou v Praze vydával spisovatel Ludvík Vaculík. V této samizdatové edici pak vyšly i další samizdatové knihy Milana Šimečky, jejichž rukopisy jsou ve sbírce uloženy. Milan Šimečka patřil mezi zakázané autory, kteří kvůli zavedení cenzury nemohli publikovat svá díla v oficiálních nakladatelstvích. Pro svou činnost v opozici a z důvodů publikování svých děl v samizdatových edicích a exilových nakladatelstvích, byl pod neustálým dozorem Státní bezpečnosti. Při domovních prohlídkách, které u něj Státní bezpečnost pravidelně prováděla, zabavovala především jeho rukopisy a samizdatovou a exilovou literaturu. Část těchto zabavených věcí se Milanu Šimečkovi po roce 1989 vrátila a jsou součástí sbírky. Část jeho sbírky, zejména samizdatovou a exilovou literaturu se nepodařilo dohledat. Sbírka tak vydává svědectví o nelehké době komunistické totality, které je uchováno zejména v jeho esejistické tvorbě. Po roce 1989 vyšly všechny jeho knihy v oficiálních nakladatelstvích. Po smrti Milana Šimečky v roce 1990 zůstala sbírka v držení jeho manželky Evy Šimečkové. Po její smrti v roce 2003 ji Československému dokumentačnímu středisku věnoval Milan Šimečka ml. Zde byla sbírka doplněna o dopisy, které Milan Šimečka posílal svému příteli Vilému Prečanovi. V tomtéž roce byla sbírka předána do Národního muzea. Tímto se sbírka institucionalizovala a částečně zpřístupnila vědecké veřejnosti.
Popis obsahu
Sbírka Milan Šimečka obsahuje především písemné dokumenty a osobní písemnosti z období sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se Milan Šimečka aktivně zapojil do činnosti opozice. Ve sbírce je obsáhlá korespondence s historikem Vilém Prečanem, který v roce 1986 odešel do exilu. Také je zde soukromá korespondence Evy a Milana Šimečkových a osobní korespondence Evy Šimečkové. Ve sbírce jsou originální dopisy z vězení z let 1981-1982 i jejich samizdatové vydání. Sbírka obsahuje také texty Milana Šimečky z let 1975-1989, které vyšly v samizdatu a exilu. Dále sbírka obsahuje knihy, časopisy a výstřižky z novin jiných autorů a přátel. V menší míře je ve sbírce zastoupena i korespondence z padesátých a šedesátých let a články o Milanu Šimečkovi. Ve sbírce jsou také osobní dokumenty a materiály. Jsou zde listiny posmrtně udělených vyznamenání. Sbírka obsahuje i osobní předměty z pozůstalosti Milana Šimečky jako například šachové figurky z chleba vyrobené ve vězení, brýle a hodinky.
Obsah
jiné: 10-99
publikace (knihy, noviny, články, výstřižky z novin): 10-99
