Sbírka české exilové literatury (1948-1989) obsahuje knihy českých a slovenských zakázaných autorů, vydaných v exilových nakladatelstvích. Součástí sbírky je i řada exilových periodik, které vycházely na západě od roku 1948.
Umístění
Na Zátorách 6, 170 00 Praha 7 - Holešovice, Czech Republic
Ukaž na mapě
Jazyk
čeština
Název sbírky
Exilová literatura
Původ a kulturní aktivity
Sbírku české exilové literatury založil historik Vilém Prečan v roce 1976, kdy se vystěhoval do SRN. Do exilu již odjížděl s jasnou představou o tom, jak pomáhat nezávislému písemnictví a svým přátelům v disentu. Hned po příjezdu začal pracovat na budování dokumentačního střediska jako místa, kde by se uchovalo pro budoucnost všechno, co bylo doma neustále ohrožováno zabavením ze strany státní bezpečnosti. Tak začal soustavně archivovat dokumenty o domácím hnutí odporu a samizdatové písemnosti všeho druhu. Byly to knihy, periodika a jednotlivé texty, které se rozmnožovaly převážně na psacím stroji, v pozdějších letech i cyklostylem, ormigem a dokonce i na počítačové tiskárně. Současně s tím začal budovat takéb sbírku exilové literatury. Exilová nakladatelství a exilové časopisy poskytovaly domácímu samizdatu podporu a pomoc tím, že velkou část knih a textů vydávaných samizdatem publikovaly. Domácím autorům platili exiloví nakladatelé honoráře, které jim pomáhaly přežít v jejich těžké životní situaci. Knihy a časopisy vydávané v exilu byly pašovány do Československa a staly se tak důležitým doplňkem domácí samovydavatelské činnosti. Exilové knihy a periodika se do Československa dostávaly různými pašovacími kanály, do jejichž fungování byl Prečan zapojen ještě za svého domácího působení v opozici. V dubnu 1981 byl zadržen na hraničním přechodu v Dolním Dvořišti karavan vypravený z Londýna, kde byla zakázaná exilová literatura, ale i štítky s adresami českých odběratelů exilového časopisu Svědectví. Brzy na to zahájila Státní bezpečnost rozsáhlou policejní akci, při níž bylo v Praze, Brně a Bratislavě zadrženo kolem třiceti osob a dva mladí francouzští občané, kteří s vozem jeli. Proti dvanácti ze zadržených bylo zahájeno trestní stíhání pro podvracení republiky, později známé jako proces „Jiřina Šiklová a spol”. Tím byly značně narušeny mnohé vybudované kanály pro distribuci tiskovin a dokumentů z Československa i zpět, a musely se hledat nové cesty. Počátkem osmdesátých letech měl největší zásluhu na pašování literatury německý diplomat Wolfgang Scheur. Na jeho působení navázal v roce 1986 kanadský diplomat Peter Bakewell. Tak se začala budouvat v té době největší sbírka českého a slovenského samizdatu a exilové literatury. Po deseti letech usilovného snažení se uskutečnily plány Viléma Prečana na zřízení archivního, dokumentačního a informačního centra. V lednu 1986 washingtonská nevládní organizace Národní nadace pro demokracii poskytla dotaci na projekt dokumentačního centra v exilu. Při udělení grantu sehrál velkou úlohu apel Václava Havla z 29. června 1985 na podporu rodícího se střediska. V. Havel poukázal na jedinečný význam práce Viléma Prečana, který dosud provozoval středisko bez institucionálního zázemí, ve vlastní režii a pouze s pomocí nejbližších přátel „téměř jako soukromý koníček“. Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury bylo pak založeno v březnu 1986 a od listopadu 1986 sídlilo v bavorském Scheinfeldu na zámku Schwarzenberg, kde nechal na své náklady upravit prostory Karel Schwarzenberg. Do nově vzniklého střediska předal Prečan všechny své sbírky. Mnozí tvůrci samizadatu podpořili toto středisko a doplnily jeho samizdatové sbírky, byli mezi nimi i Ludvík Vaculík a Václav Havel, kteří založili a vedli dvě nejvýznamější samizdatové edice. V září 2000 se dokumentační středisko a jeho sbírky přestěhovaly do České republiky. V roce 2003 uzavřelo ČSDS s Národním muzeem v Praze darovací smlouvu. Sbírky ČSDS, včetně sbírky samizdatu, tak byly předány Národnímu muzeu.
Popis obsahu
Sbírka české exilové literatury obsahuje přes dva tisíce knih, které byly vydány v českých exilových nakladatelstvích a 178 titulů exilových periodik. Ve sbírce se nachází téměř kompletní produkce nakladatelství Index, ´68 Publishers, Rozmluvy, Arkýř, Opus bonum, Konfrontace, Poezie mimo domov, a mnoho dalších exilových nakladatelství a také řada knih vydaných mimo ediční řady. Významnou část sbírky tvoří i exilová periodika, mezi nimi např. Svědectví, Listy, Proměny, 150 000 slov, Západ, Studie, Skutečnost a mnoho dalších. Součástí sbírky je i řada „kolibříků“, zmenšených „pašovacích“ kopií exilových knih, které se daly mnohem jednodušeji a ve větším množství převážet přes hranice do Československa. Nevýhody zmenšeného (9 x 7 cm) a hůře čitelného tisku vyvážilo důmyslné umístění zvětšovací lupy do hřbetu knížek. Tyto „kolibříky“ vymyslel a vyráběl člen představenstva exilového spolku ČSDS Josef Jelínek z Erlangenu.
Obsah
publikace (knihy, noviny, články, výstřižky z novin): 1000-
Papoušek, V. (2001). Trojí samota ve velké zemi. Česká literatura v americkém exilu v letech 1938-1968. Jinočany: H & H Vyšehradská.
Exilová a samizdatová literatura.. Brno : Státní vědecká knihovna v Brně, 1990. 63 s. (Výběr novinek Státní vědecké knihovny v Brně. Serie E-Kultura. Mimořádné č.)
Formanová, Lucie - Gruntorád, Jiří - Přibáň, Michal (1999). Exilová periodika. Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Rychnov nad Kněžnou: Ježek.
Knopp, František - Dresler, Jaroslav (1996). Česká literatura v exilu 1948-1989. Bibliografie. Praha: Makropulos.
Prečan, Vilém , interview by Hanáková, Jitka, September 28, 2017. COURAGE Registry Oral History Collection
