František Janouch (*1931) je český a švédský jaderný fyzik, publicista, disident, zakladatel Nadace Charty 77 a předseda její správní rady. Vysokoškolské studium fyziky absolvoval v Petrohradě a Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v Ústavu jaderného výzkumu a docentem na MFF UK. V roce 1970 byl v rámci normalizační čistky vyhozen ze svých postů a měl zakázáno přednášet na vysokých školách. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno emigrovat a o rok později byl zbaven československého státního občanství. Vědecky působil převážně ve Švédsku, ale hostoval i v řadě jiných západních zemí a získal tituly Dr. a Prof. h. c. několika světových univerzit.
V roce 1978 ve Stockholmu spoluzakládal Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. Pro oznámení založení nadace využil předávací ceremoniál švédské kulturní ceny Monismanien, která byla udělena hnutí Charty 77, a vyzval širokou veřejnost k podpoře pronásledovaných chartistů. Janouch skrze Nadaci mimo jiné umožnil vznik Originálního videojournalu, když v roce 1985 propašoval přes své kontakty do Československa první videokameru a posléze i další techniku pro produkci videí a materiální pomoc. Nápad „videoprojektu“ vyplynul ze vzájemné korespondence mezi Janouchem, historikem Vilémem Prečanem a Václavem Havlem už na přelomu let 1983 a 1984, tehdy se však uvažovalo pouze o televizorech a videopřehrávačích. Až o rok později navrhl Havel možnosti videokamery a ta se posléze dostala k amatérským filmařům z dokumentární skupiny Čeněk. Ti do té doby točili na 16mm film a pásy musely absolvovat riskantní cestu na vyvolání do zahraničí. Janouch jako představitel Nadace Charty 77 podporoval aktivity Originálního videojournalu po celou dobu natáčení a zároveň archivoval zaslané díly samizdatového videomagazínu.
Růžičková, Alice. 2000. "Český dokumentární film v 80. letech: 'Originální Videjournal'." Master thesis, Academy Of Performing Arts in Prague. (Czech).