COURAGE

connecting collections

Sešit s osobními poznámkami Jiřího Lederera ze schůzí, porad a zasedání – zejména ze Svazu českých novinářů z období 18. 4. 1969 – 22. 8. 1969. Sešit končí poznámkami z událostí k 1. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Tyto poznámky podrobně zachycují myšlenky a setkání s různými lidmi během těchto dramatických dnů a také pocity Jiřího Lederera, který byl významným publicistou, disidentem a nakonec i exulantem. 
V poznámkách se objevují také zápisky o Husákovi, Svobodovi a Černíkovi, známém českém spisovateli Seifertovi, či krátké poznámky o „tiché demonstraci“ na Václavském náměstí dne 21. 8. Tyto poznámky slouží jako unikátní ukázka novinářových zápisků z dramatických srpnových událostí roku 1968.

Ve fondu Československý spisovatel v Literárním archivu Památníků národního písemnictví (LA PNP) se nachází prameny dokumentující průběh lektorského řízení, z něhož mnohdy plynuly vynucené požadavky na úpravu literárních děl. To byl případ i experimentální prózy Bohumila Hrabala „Taneční hodiny pro starší a pokročilé“ (1964), již autor na základě požadavků lektorů podstatně zkrátil. Novelu tvoří jediná souvislá a neukončená věta představující monolog sedmdesátiletého strýce Pepina, jenž vzpomíná na svou minulost. Další prameny uložené v LA PNP dokumentují mj. zákaz Hrabalovy povídkové sbírky Skřivánek na niti.

Časopis československé socialistické opozice, určený převážně čtenářům v Československu, vycházel jednou za dva měsíce od roku 1971. Tento časopis politických činitelů a publicistů spjatých s obdobím pražského jara vznikl v roce 1970 v římském exilu díky práci Jiřího Pelikána, kdy vyšla dvě nultá čísla s hlavičkou zakázaných pražských Literárních listů. O rok později začal vycházet periodicky. Vydavatelem časopisu byl od počátku Jiří Pelikán.

V exilovém období byly Listy časopisem levicové opozice, a to jak domácí, tak exilové, ovšem snažily se zůstat otevřené i pro autory jiné politické orientace. Přinášely zejména politologické studie, komentáře a analýzy. Podařilo se také uveřejňovat jinak nedostupné informace ze zákulisí komunistické politiky a také drobné rubriky o činnosti komunistických stran ve východní Evropě (rubrika O čem Rudé právo nepíše). Již od počátku své existence se Listy zaměřovaly na politické procesy s odpůrci režimu a po roce 1977 pravidelně informovaly o Chartě 77, publikovaly dokumenty Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a také pravidelně přetiskovaly články z domácího samizdatu. Listy měly spoustu autorů, kteří se více či méně podíleli na jejich vydávání. Mnohé články byly podepsány jen šiframi či pseudonymy a dodnes nelze jejich autory identifikovat.

Scriptum.cz tuto jedinečnou sbírku získalo přímo z rukou Dušana Havlíčka, který byl jedním z autorů Listů a společně se svojí manželkou po mnoho let sestavovali sadu rejstříků k tomuto významnému titulu. Dušan Havlíček jej poskytl pouze sbírce Scriptum.cz.