Sbírka význačného českého novináře, disidenta, signatáře Charty 77 a politika Jiřího Rumla obsahuje publikované i dosud nepublikované texty z období let 1967–1989, korespondenci, české a zahraniční samizdatové i exilové publikace. V sbírce jsou obsaženy také texty jeho přátel, z nichž mnozí byli významnými signatáři Charty 77.
Umístění
Archivní 2257/4, 149 00 Praha 4 - Chodovec, Czech Republic
Ukaž na mapě
Sbírka význačného českého novináře, disidenta, signatáře Charty 77 a politika Jiřího Rumla vznikla v roce 1992 v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (tehdy Československé akademie věd) z materiálů, které v době nedlouho po listopadové revoluci 1989 a po vzniku této instituce přinesl do Ústavu sám Jiří Ruml ve snaze zachovat mj. svědectví o činnosti opozičních kruhů kolem samizdatových Lidových novin. Provizorní inventární seznam vytvořil archivář Rudolf Jičín. Motivací ke vzniku sbírky byla snaha o zachování a uspořádání článků a nepublikovaných textů z let 1968–1969, samizdatových a exilových publikací a zejména dokumentace k samizdatovým Lidovým novinám z let 1988–1989, v jejichž případě byl Jiří Ruml jedním ze zakládajících členů a také šéfredaktorem. Autorem textů v tomto fondu není pouze Jiří Ruml, ale i jeho přátelé, kteří byli disidenty (např. Jiří Hájek, Petr Pithart, Dana Němcová) či působili v exilu (např. Erazim Kohák, Vilém Prečan a další). Cenným materiálem pro další možnost výzkumu je i uchovaná korespondence a letáky, které nabádaly k obraně neprávem vězněných zástupců kulturní opozice (např. leták na obranu Ivana Jirouse). Právě onou úzkou spojitostí s Chartou 77, Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), samizdatem a exilem je sbírka velmi cenným zdrojem pramenů k tématu kulturní opozice. Fond vznikl až po roce 1989, tudíž nebyl jako celek ukrýván před státní bezpečností. Obsahuje však také řadu písemností, které byly při domovních prohlídkách zabaveny a po pádu komunistického režimu vráceny zpět.
V roce 2011 byla sbírka v rámci delimitace přesunuta z ÚSD AV ČR do Národního archivu, kde je dodnes (2018). Fond je pojmenován Ruml Jiří. Správcem fondu je 6. oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek a je přístupný badatelům v prezenční formě studia. Materiály dosud nebyly využity k výstavní nebo publikační činnosti.
Popis obsahu
Obsah fondu Jiřího Rumla je pro dějiny kulturního disentu důležitý z několika ohledů. Ve fondu nalezneme články a nepublikované texty z let 1968–1969, které reflektují nejen události Pražského jara a intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, ale také počínající „normalizaci“. Ve fondu se nachází mimo jiné materiály dokumentující zákaz některých tiskovin po roce 1968. Jsou zde zastoupeny také dokumenty týkající se činnosti Charty 77 (Jiří Ruml byl jejím signatářem) či Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Ve fondu se dále nachází samizdatové a exilové publikace přátel z disentu i kolegů Jiřího Rumla z období 70. a 80. let. (například texty Egona Bondyho, Josefa Škvoreckého, Václava Bendy, Jiřího Lederera, Boženy Komárkové a dalších). Fond zahrnuje v neposlední řadě i dokumentaci k samizdatovým Lidovým novinám z let 1987–1989. Mnohé písemnosti, které jsou součástí fondu, byly Jiřímu Rumlovi zabaveny Státní bezpečností během domovních prohlídek v 80. letech.
Obsah
fotografie: 10-99
publikace (knihy, noviny, články, výstřižky z novin): 10-99
