COURAGE

connecting collections

The Open Society Institute - Sofia is a public non-governmental organization established in 1990 as part of the Open Society Foundation founded by George Soros. The organization aims to uphold the values ​​of the open society in Bulgaria, to support democratization in all fields of public and political life, to support civil society structures, to work for the extension and guaranteeing of civil freedoms and the respect for fundamental human rights, for improving strategic approaches to the integration of vulnerable groups and minorities. Building on Carl Popper's views that "open societies do not support a single view of ‘truth’", the organization supports research and applied projects aimed at unfolding a public debate on key issues for Bulgaria.

At the moment, Open Society Institute - Sofia is working on the following programs: Governance and Public Policies; European Policies and Civic Participation; Roma Program; Legal Program; Public Debate Program.

For a self-description of its mission and work see: http://www.osf.bg/?cy=25&lang=2

Laické katolické sdružení Opus bonum založil v roce 1972 ve Frankfurtu nad Mohanem Jan Anastáz Opasek, který byl zpočátku také předsedou sdružení. Mělo za cíl uchovat a rozvíjet českou a slovenskou křesťanskou kulturu v exilu. Aktivity zahrnovaly péči o duchovní dědictví, přednášky a konference, které byly pořádány ve severobavorském Frankenu. Brzy se ovšem sdružení Opus bonum stalo jedinečnou ideovou konfrontací nejrůznějších názorových proudů uvnitř československého exilu. Aktivity Opus bonum v Československu vyvolávaly dezinformační reakci, kdy se představitelé režimu pokoušeli falešně interpretovat události a aktivity Opus bonum.

Opus bonum vzniklo jako spolek zaměřený převážně na otázky lidské existence, alespoň takto jej viděl jeden ze zakladatelů Vladimír Neuwirth. Během druhé poloviny 70. let se v rámci spolku vedly spory ohledně budoucího zaměření spolku. Zásadní byl názor Anastáze Opaska jako předsedy spolku, který rozhodl, i v reakci na vytvoření Charty 77, že Opus bonum bude jakousi otevřenou celoexilovou platformou. Toto také vedlo k Opaskovu přesvědčení, že Opus bonum by mělo „za křesťany“ Chartu 77 podpořit. Věděl, že lidská a občanská práva, za které se Charta stavěla, se týkala také církví v Československu a obecně postavení náboženství. Koncem února 1977 se Opus bonum postavilo na Chartu 77 a vyjádřilo přesvědčení, že „vydání Charty 77 je od smrti Jana Palacha největší událostí v Československu.“

Poté, dle příkladu Charty 77, začalo Opus bonum pořád tzv. sympozia a zvát na něj osobnosti z celého československého exilu. Snažili se vybírat osobnosti napříč ideovými proudy, vedle křesťanských konzervativců zvali i progresivně smýšlející, exkomunisty stejně jako liberály a socialisty, atp. Ivan Medek o sympoziích ve Frankenu napsal: „Ve Frankenu se otevřela řada témat, o nichž by se jinak vůbec nehovořilo, například otázka února 1948, problém kolaborace, vztah k bývalým komunistům, role Edvarda Beneše, mnichovská kapitulace a další. Někdy tam pochopitelně došlo i k osobním konfliktům, ale ty se většinou ventilovaly v malém baru nebo v místní hospodě. Ovšem skutečnost, že se alespoň pro ten okamžik debaty podařilo integrovat nejrůznější názorové proudy československého exilu, doslova posadit jejich představitele za jeden stůl, považuji za nesmírně důležitou.“ (Medek, Ivan: Děkuji, mám se výborně, s. 95-96). 

Sympozia ve Frankenu a také činnost Opus bonum vyvolávala masové dezinformace v Československu, ale také mezi exulanty hlavně z řad politických vězňů, antikomunistů a odbojářů. Již první setkání ve Frankenu vyvolalo kontroverze. Konalo se v roce 1978 ve výročí komunistického puče (23.-26.2.) a téma bylo „Únor 1948 očima vítězů a poražených po třiceti letech“.

Opus bonum si kladlo jako hlavní cíl své činnosti zprostředkovat dialog, vytvářet pro něj prostor a předpoklady. V pořádání setkání pokračuje Opus bonum až do dnešních dnů. 

Oradea University Library is affiliated to the University of Oradea. The library is financed by and subordinated to the Ministry of National Education and Scientific Research. It has a collection of more than 336,000 books, magazines, newspapers, CDs, and DVDs. The collection is constantly growing through acquisitions, exchanges with more than sixty partners, and donations from professors of the University of Oradea and from other universities and personalities of Romanian cultural and political life. The library also houses many items of cultural heritage, such as manuscripts, old books, prints, and photographs.

The history of Oradea University Library started in 1963. In that year an Institute of Pedagogy was founded in Oradea and a new library was created to serve the needs of its students. Due to the interest of the communist regime in technical education, the Institute of Pedagogy was reorganised in 1976 as a branch of the Polytehnic Institute in Cluj-Napoca. Its educational programmes focused on training the future sub-engineers needed by the growing Romanian industry. As a result, the library, which already held an impressive number of volumes on the humanities, was forced to enrich its collection mainly with technical publications. After the fall of the communist regime, the educational institution in Oradea was transformed into the Technical University (1990), to become one year later the University of Oradea. The development of the higher educational system in Oradea, which now includes fifteen faculties, has impacted on the structure of the University Library. From a small library holding mainly technical publications it has become one of the most important libraries in Romania, whose collections manage to meet the demands of the growing number of students in university city of Oradea. Since 2010 the library has been housed in a new modern building with five large reading rooms and six book depositories (Barta and Culiciu 2013, 130–174).

Oradea University Library is made up of a central unit and branches serving 15 faculties of the University of Oradea. The central unit is also divided into departments on the basis of their activity, and includes units such as: “Acquisitions and inventory of publications office”; “Public relations office”;“Periodicals office”; and “Information technology office.” Oradea University Library hosts many collections which reflect the cultural opposition against the communist regime, such as the Monica Lovinescu–Virgil Ierunca Collection and the Mircea Zaciu Collection.

V lednu roku 2000 bylo zřízeno oddělení Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, které mělo zajistit systematický rozvoj orální historie a její aplikaci v české historiografii pod názvem Centrum orální historie (COH). Největší důraz v činnosti COH je kladen na výzkum nedávné minulosti, který je primárně veden v rámci různých projektů právě za pomoci metody orální historie, další činností Centra pak jsou nejrůznější formy vzdělávání, archivace a spravování sbírek rozhovorů a poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb badatelům a zájemcům o orální historii.

V rámci výzkumu se COH zaměřuje jak na vlastní sběr materiálů, tak na jeho analýzu a interpretaci a začlenění do obecného historického kontextu. Tento výzkum je finančně podporován Grantovou agenturou Akademie věd ČR a Grantovou agenturou ČR.