COURAGE

connecting collections

Václav Sisel byl vyučený tiskař. V padesátých letech byl Sisel zaměstnán jako odborný vedoucí v tiskárně pankrácké věznice, kde se v roce 1953 seznámil s odsouzenými spisovateli Josefem Knapem, Františkem Křelinou a Janem Zahradníčkem. Jak později vzpomínal historik, básník a bývalý vězeň Zdeněk Kalista, Václav Sisel byl „velmi slušný a výrazně odlišný od ostatních ,bachařů‘ pankrácké věznice“. Sisel uschovával rukopisy básní, které Zahradníček tajně ve vězeňské tiskárně sepisoval. Když byl v roce 1955 Sisel propuštěn ze služeb Ministerstva vnitra, vzal s sebou do civilu také rukopisy básní Jana Zahradníčka. Rukopisy nejprve uschoval na zahrádce svého otce v Praze-Kunraticích a později na zahradě své chaty v Posázaví. Sisel básně vykopal společně se svým synem na jaře 1968 a předal je básníkům Františku Křelinovi a Josefu Knapovi.

H. Gordon Skilling, významný kanadský historik, politolog a slavista, se narodil 28. února 1912 v Torontu. Svým životem i dílem byl úzce a intenzivně spjat s dramatickými osudy Československa od konce třicátých let až po demokratický převrat roku 1989, i s Českem a Slovenskem do konce 20. století.

Jeho díla začleňovala československé události do současných dějin Evropy a světa a podstatně přispěla k tomu, aby ostatní svět mohl rozumět tomu, co se dělo v této středoevropské zemi. Po roce 1968 byl Skilling ve spojení s významnými osobnostmi hnutí za lidská práva a demokracii v Československu. Neúnavně upozorňoval světovou veřejnost na tamní situaci. Psal o šokujících důsledcích intelektuálního, duchovního a morálního zemětřesení, které zemi devastovalo po porážce "pražského jara", a mnohokrát pozvedl svůj hlas na obranu těch, kteří byli pronásledováni.

Gordon Skilling pečoval o to, aby byly uchovány výsledky nezávislého myšlení a nezávislé tvorby v Československu; dal podnět k vybudování rozsáhlé sbírky československého samizdatu v torontské univerzitní knihovně a sám do ní přispíval dokumentací, kterou shromáždil. Významně se zasloužil o vznik exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v západním Německu a stal se v roce 1986 předsedou jeho vědecké rady. Působil ve vedení Nadace Jana Husa v USA a Kanadě a v letech 1981 až 1990 byl předsedou správní rady nakladatelství Sixty-Eight Publishers Zdeny a Josefa Škvoreckých.

Od svobodných institucí demokratického Československa se Skillingovi dostalo zaslouženého uznání a ocenění v podobě pamětních medailí univerzit a vědeckých společností v Praze a v Bratislavě, čestného doktorátu Karlovy univerzity i (1992) nejvyššího československého státního vyznamenání – Řádu Bílého lva – z rukou prezidenta Václava Havla.

Dušan Slávik se narodil v Bratislavě dne 10. ledna 1922. V době druhé světové války se zúčastnil Slovenského národního povstání, byl zajat, odsouzen k smrti. Podařilo se mu však uprchnout a na jaře roku 1945 vstoupil do československého vojska bojujícího po boku spojenců. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po válce vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1949 byl z politických důvodů označených jako vyzvědačství a vlastizrada již podruhé za svého života odsouzen k smrti. Trest mu byl posléze změněn na doživotí a v roce 1960 byl amnestován. Ve vězení se vyučil soustružníkem. Vykonával dělnická povolání a teprve v době uvolnění politických poměrů v roce 1968, mu bylo umožněno stát se právníkem. Jako podnikový právník stavební firmy Investprojekt pracoval jen do počátku normalizace, nadále byl opět odkázán na dělnické profese, posléze se mu ještě v tomto období podařilo prosadit se jako právník nově zakládaných vesniček SOS. Dušan Slávik se v roce 1968 angažoval v klubu politických vězňů K 231. V roce 1988 patřil k zakladatelským osobnostem Masarykovy společnosti v Brně a v závěru roku 1989 se podílel na znovuobnovení ČSSD. Zemřel 19. dubna 1992 v Brně.