COURAGE

connecting collections

V lednu roku 2000 bylo zřízeno oddělení Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, které mělo zajistit systematický rozvoj orální historie a její aplikaci v české historiografii pod názvem Centrum orální historie (COH). Největší důraz v činnosti COH je kladen na výzkum nedávné minulosti, který je primárně veden v rámci různých projektů právě za pomoci metody orální historie, další činností Centra pak jsou nejrůznější formy vzdělávání, archivace a spravování sbírek rozhovorů a poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb badatelům a zájemcům o orální historii.

V rámci výzkumu se COH zaměřuje jak na vlastní sběr materiálů, tak na jeho analýzu a interpretaci a začlenění do obecného historického kontextu. Tento výzkum je finančně podporován Grantovou agenturou Akademie věd ČR a Grantovou agenturou ČR.

Centrum pro dokumentaci totalitních režimů vzniklo za účelem poznávání dějin totalitních a autoritativních režimů 20. století. Svou činností chce CDTR přispět k uchování historické paměti a ochraně lidských práv.

Mezi aktivity CDTR patří badatelská činnost, historický a archivní výzkum, orální dějiny, školní a občanské vzdělávání se zaměřením na témata související s existencí totalitních a autoritativních režimů ve 20. století. Dále se zaměřuje na praktickou spolupráci s jinými obdobně orientovanými subjekty na národní i mezinárodní úrovni, pořádání interních i veřejných seminářů, přednášek a konferencí, organizování kampaní a petičních aktivit, vydávání a distribuce tištěných i elektronických publikací a dalších materiálů a také provozuje poradenskou a konzultační činnost ve výše vymezených oblastech.

CDTR provozuje tři webové stránky, Minulost.cz (online portál pro dokumentaci totalitních režimů), iBadatelna (dokumentační portál o Státní bezpečnosti) a vons.cz (webové stránky o dějinách Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných). 
CDTR nemá žádné zaměstnance. Je to nezisková organizace, která je provozována ve volném čase svých členů. 

Centrum pro současné umění vzniklo transformací z původního Sorosova centra pro současné umění Praha (SCSU Praha), které bylo založeno v roce 1992. Centrum bylo založeno Nadací pro současné umění. Během deseti let, kdy bylo finančně podporováno Georgem Sorosem, vytvořilo centrum knihovnu, rozsáhlou dokumentaci, zrealizovalo pět výstav (tři z nich uvádí Centrum na svých stránkách jako pilotní ve svých oborech, konkrétně jde o výstavy Orbis fictus (1996) –  první českou výstavu v oboru nových médií, dále pak výstavy Umělecké dílo ve veřejném prostoru (1997/8) a New Engagement (2002). Od roku 1997 uskutečnilo Centrum 160 výstav mladých umělců v galerii Regionální chodba a v Galerii Jelení. Centrum se také snaží zajišťovat zahraniční pobyty pro umělce. V roce 1994 bylo jedním ze zakládajících členů mezinárodního sdružení rezidenčních center Res Artis. V rámci projektu ArtsLink pak byli vysláni čeští umělci a kurátoři na stáže do USA. Do dnešního dne (2017) zajistilo Centrum pobyt cca dvěma stům zahraničních umělců v České republice. Od roku 1995 pak bylo schopné, převážně díky finanční výpomoci od instituce Trust for Mutual Understanding, vyslat do zahraničí několik desítek českých umělců.

Centrum zahájilo svoji činnost k 11. 5. 1993. Impulsem k založení byla aktivita studentů Katedry humanitních věd a evropských studií, kteří v roce 1992 navštívili USA a zde potkali československé krajany a exulanty. V roce 1993 tedy vzniklo výzkumné a dokumentační středisko pro studium česko-slovenského exilu. Centrum má hlavně vědeckovýzkumnou a dokumentační funkci, kterou plní skrze výzkumné projekty, granty a podporu krajanů. Centrum kooperuje s dalšími odbornými pracovišti a to včetně samotných krajanských organizací, spolků, sdružení, ale také s vědeckými pracovišti, institucemi a jednotlivci.

Po založení mělo Centrum několik cílů, které se snažilo naplňovat. Prvním jistě bylo systematické zpracovávání dějin Čechů a Slováků, kteří emigrovali z Československa, s důrazem na emigranty po roce 1948. Od roku 1995 se Centrum podílelo, či samo řešilo několik grantových projektů: Československá exilová politika po roce 1948, České krajanské komunity v zahraničí (společně s Ústavem pro etnografii a folkloristiku Akademie věd ČR), Československý exil v letech 1948 – 1989, Výzkum emigrace z českých zemí v novověku, a další.

Archiv centra byl dočasně přestěhován mezi lety 2016 – 2018 z důvodu rekonstrukce budovy, v roce 2018 byl přesunut zpátky do budovy Katedry historie v Olomouci a v plánu je rozsáhlá inventarizace archiválií.