COURAGE

connecting collections

Muzeum romské kultury bylo založeno v roce 1991 v Brně. Založení instituce vzniklo z iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace. V roce 2005 pak muzeum přešlo pod Ministerstvo kultury České republiky jako státní příspěvková organizace.

MRK je velice unikátní instituce v rámci evropského kontextu. Globálně usiluje o dokumentaci kultury Romů a Sintů, respektive jejich mnoha různých subetnických skupin a komunit.

Muzeum vlastní sbírku, která obsahuje kolem 25 000 sbírkových předmětů. Část originálních historických předmětů je prezentována ve stálé expozici „Příběh Romů/Le Romengero drom“. Tato výstava přibližuje návštěvníkům dějiny Romů od jejich předků ve starověké Indii, přes příchod Romů do Evropy v 11. století až po události 2. světové války a také současnost. V expozici je možné vidět dioramata, audiovizuální prvky ale také originální exponáty a věrné repliky. Muzeum dále nabízí vždy jednu až dvě krátkodobé výstavy a také pořádá řadu akcí pro odbornou i laickou veřejnost, např. každoroční Muzejní noc, různé přednášky a besedy, filmové čtvrtky, módní přehlídky či hudební a pamětnické večery, a další. Svými aktivitami se Muzeum snaží přispívat k (sociální) integraci romské menšiny do majoritní společnosti a také k hlubšímu povědomí o ní.

Muzeum má také odbornou knihovnu se studovnou. Pro děti a mládež pořádají animační programy k výstavám. Muzeum také denně navštěvuje přibližně 60 dětí z přilehlé sociálně vyloučené lokality, kde se doučují a připravují výuku pod dohledem lektorů.

V lednu 2018 převzalo Muzeum správu památníku romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu a také v Letech u Písku.

Praha 4 je jeden z 22 správních obvodů a z 57 samosprávných městských částí hlavního města Prahy. Rozkládá se na jihu metropole na pravém břehu Vltavy, spojuje katastrální obce Nusle, Michli, Podolí, Braník, Hodkovičky, Krč a části obce Lhotka, dále části katastrálních území Záběhlic a několik domů na Vinohradech.  Má přibližně 128 000 obyvatel.

Praha 6 je jeden z 22 správních obvodů a z 57 samosprávných městských částí hlavního města Prahy. Prahu 6 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Dejvice, Liboc, Ruzyně, Střešovice, Veleslavín a Vokovice a části katastrálních území Břevnov, Bubeneč a Sedlec a Hradčany. Rozkládá se v severozápadní části metropole. Má přibližně 104 000 obyvatel.

Městská část Praha 7 je jeden z 22 správních obvodů hlavního města Prahy. Zahrnuje území Holešovice, polovinu Bubenče a také část Libně. Do konce roku 1991 patřila k Praze 7 také dolní část Troji, ale byla osamostatněna jako Praha - Troja. Praha 7 se rozprostírá převážně severně od historického centra Prahy a na levém břehu Vltavy, ale malá část sahá i na pravý břeh. 

Nadace Charty 77 byla založená v roce 1978 ve Stockholmu Františkem Janouchem, který ji vede a řídí až do současné doby. Janouch oznámil založení nadace na předávacím ceremoniálu švédské kulturní ceny Monismanien, která byla udělena hnutí Charty 77, a vyzval širokou veřejnost k podpoře pronásledovaných chartistů. Do roku 1989 podporovala nadace disidentské aktivity Charty 77 a financována byla výlučně dary od zahraničních dárců. Nadace mimo jiné umožnila vznik Originálního videojournalu, když v roce 1987 přes své kontakty propašovala do Československa nákladnou techniku pro produkci videí a další materiální podporu. Instituce také každoročně udělovala několik prestižních cen:

Cena Toma Stopparda – udělována autorům českého původu za významné esejistické dílo, inspirující zejména svým myšlenkovým přínosem
Cena Jaroslava Seiferta – udělována za vynikající básnické či beletristické dílo vydané v posledních třech letech
Cena Františka Kriegla – udělována za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii
Cena Josefa Vavrouška – udělována za významnou práci v oblasti ekologie a životního prostředí

Krátce po sametové revoluci v roce 1989 byla činnost Nadace přenesena do Prahy, zároveň vznikly její regionální výbory v Praze, Brně a Bratislavě.  Po rozdělení Československa se rozdělila i Nadace na českou Nadaci Charty 77 a slovenskou Nadáciu Charty 77.  První polovina dnes působí v Česku jako nezisková organizace a poskytuje nadační příspěvky žadatelům z celé republiky.